Obec Dušníky
Dušníky

Objev hrobky

Objev hrobky z pozdní doby kamenné v dlouhé mohyle pod Řípem

V posledních dnech dokončil tým archeologů a environmentalistů pod vedením Jana Turka (CTS UK) archeologický terénní výzkum dlouhé mohyly z období kultury nálevkovitých pohárů (KNP - starší eneolit 3800 – 3500 před Kristem) v obci Dušníky na Litoměřicku.

Archeolog Jan Turek říká: „Když jsme se letos na jaře poprvé vypravili do Dušníků, nevěřili jsme vlastním očím. V poli s ozimem pšenice jsme jasně viděli podlouhlý mohylový násep táhnoucí se ve směru východ západ. Tak starou a zachovalou mohylu v oraném poli u nás ještě nikdy nikdo neobjevil!“. Existence mohyly byla identifikována leteckým archeologickým průzkumem, na základě porostových příznaků v místech obvodového příkopu.

„V rámci grantového projektu (GAČR) jsme se rozhodli mohylu prozkoumat“.  Říká Turek. „Detailnější představu o stavu zachování a konstrukci mohyly jsme si udělali sondáží pedologickými vrty a geofyzikální magnetickou prospekcí jsme identifikovali umístění pohřební komory.“

Unikátně zachovalá mohyla trapézového půdorysu o rozměrech 86 x 16-26  metrů je, v  oraném poli, dodnes velmi dobře patrná svým 1,5 metru vysokým náspem.

Po nedestruktivním průzkumu jsme započali plošnou sondáž, abychom získali informace o dataci a stavebním a funkčním vývoji monumentu. Terénním odkryvem jsme objevili dřevem obloženou pohřební komoru obsahující kostrový pohřeb asi 11letého dítěte, uloženého na pravém boku, hlavou směrem k západu. Pohřební výbavu tvořil malý keramický džbánek (staršího baalberského stupně KNP) a pazourkový hrot šípu za zády zemřelého.

Archeologové soudí, že jde s největší pravděpodobností o pohřeb dítěte z okruhu rodící se společenské elity. „Pocta, která byla nedospělému jedinci prokázána při založení mohyly, zřejmě souvisí se systémem dědičného připsaného společenského statusu, jehož počátky lze pozorovat právě již v časném a starším eneolitu“ říká Jan Turek.

Kumulace keramických nádob v čelním prostoru zřejmě souvisí s přinášením potravinových obětí do vstupní části mohyly, která ještě delší dobu po uložení primárního pohřbu sloužila jako svatyně předků.

Kromě archeologických zjištění je třeba zmínit horizont pravěké černozemě, zakonzervovaný pod mocným pláštěm mohyly. Antropogenní i přírodní půdy poskytnou velké množství dat pro rekonstrukci přírodního prostředí, krajiny a půdních procesů lokality.

Archeologický výzkum proběhl na základě společného interdisciplinárního projektu (GAČR GA21-25440S) Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem, jehož řešitelem je kromě CTS také ZČU v Plzni a ČZU v Praze.

Jan Turek (CTS), vedoucí projektu

Tel. 734724779

turek@cts.cuni.cz

 

Obrázky ke stažení zde:

 

Obr. 1

Obr. 1 Existence mohyly byla identifikována leteckým archeologickým průzkumem, na základě tmavších porostových příznaků v místech obvodového příkopu (zdroj: archiv CTS).

Obr. 2

Obr. 2 Geofyzikální magnetickou prospekcí archeologové identifikovali umístění pohřební komory (R. Křivánek, ARUP, AVČR v.v.i.).

Obr. 3

Obr. 3 Sondy byly rozmístěny v omezeném rozsahu tak, aby byla památka co nejméně narušena (foto: M. Mykiska).

Obr. 4.

Obr. 4 Terénním odkryvem byla objevena dřevem obložená pohřební komora (foto: J. Turek).

Obr. 5.

Obr. 5 Hrobka obsahoval pohřeb asi 11letého dítěte, uloženého na pravém boku, hlavou směrem k západu (foto: M. Mykiska).

Obr. 6.

Obr. 6 Kumulace keramických nádob v čelním prostoru zřejmě souvisí s přinášením potravinových obětí do vstupní části mohyly. Drobné zlomky svědčí zřejmě o opakovaném vstupu a rozšlapání nádob (foto: J. Turek).

Obr. 7.

Obr. 7 Funkce celé pohřební památky byla ukončena vyhloubením příkopu a umístěním poslední obětiny v podobě nálevkovitého poháru (foto: J. Turek).

Obec

Svoz odpadu

Červenec 2022
Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6
7
8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20
21
22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Rozklikávácí rozpočet

Rozklikávácí rozpočet